Martin Staněk: Boření opozičních mýtů. Současný dálniční boom jde za vládou Petra Fialy

Česká republika tento týden zažije rekord. Řidiči dostanou pod stromeček rovných sto kilometrů nových dálnic. Tolik se v Česku najednou ještě nikdy neotevřelo. Vláda Petra Fialy měla dostavbu dálniční sítě za jednu ze svých absolutních priorit a daří se jí v tomto ohledu na výbornou. Na místo pochvaly od opozice však slyšíme jen nářky, že současný stavební boom austostrád je zásluhou hnutí ANO. Jak je to ale doopravdy?

Ano, na úvod uznejme, že postavit dálnici v Česku opravdu netrvá týden. Jde o složitý a časově náročný proces, a to především v povolovací části. Zajistit veškerá potřebná povolení, domluvit se s vlastníky pozemků, vysoutěžit firmy, které budou dálnice stavět apod. trvá často mnoho let. A právě tady bychom mohli klidně skončit. I kdyby vláda Petra Fialy neudělala nic jiného, než prosadila legislativu, která povolovací procesy urychlí a zjednoduší, patří jí za to socha před Ředitelstvím silnic a dálnic. Přiznejme, že tzv. liniový zákon se ve své současné podobě začal tvořit již minulém volebním období a spolupracovala na něm celá řada dnes vládních politiků, kteří však tehdy byli v opozici.

Ale zpět k věci, klíčová právní úprava pro zrychlení povolovacích procesů stavby dálnic, silnic pro motorová vozidla, silnic I. třídy, ale i želenic se podařila v současné podobě prosadit až díky úsilí ministra dopravy Martina Kupky. Kromě zákona o urychlení strategické infrastruktury jde i o navzující vyhlášky, které stanoví požadavky na dokumentaci atd. Přípravu a stavbu velké dopravní a energetické infrastruktury začal totiž od letošního roku řešit nově vzniklý Dopravní a energetický stavební úřad, jehož cílem je zrychlit stavební řízení klíčových projektů, u některých projektů by to mohlo být až o dva roky.

Pojďme ale k číslům. Za rok 2023 bylo zprovozněno celkem 70,2 kilometrů silnic a dálnic. Letos se nově otevře rekordních 110 kilometrů dálnic. Připomeňme, že předchozí vlády hnutí ANO postupovali v lepších letech letech o nižší desítky nových kilometrů. Ve svém hvězdném roce se jim pak podařilo otevřít pouhé čtyři nové kilometry. Hnutí ANO skutečně zahájilo i výstavbu nových úseků, jejich otevření se však současné vládě podařilo urychlit a hlavně se podařilo rozjet projekty, na které bývalá vláda Andreje Babiše už nestačila.

Předchozí  vláda slibovala, že do roku 2021 zahájí stavbu klíčové části Pražského okruhu D0 511 mezi Běchovicemi a D11. Získá územní rozhodnutí pro stavby 518 a 519 mezi Ruzyní a Březiněvsí a u stavby 520 Březiněves – Satalice získá kladné stanovisko EIA. Skutečnost: Z těchto slibů se nepodařilo splnit vůbec nic. Především spojnice D1 a D11 je zřejmě nejpotřebnějším chybějícím úsekem české dálniční sítě. Dosud ale nemá ani pravomocné územní rozhodnutí. Poslední nový úsek Pražského okruhu (mezi D5 a D1) otevíral v roce 2010 tehdejší prezident prezident Václav Klaus. To už je hodně dávno.

A teď k současnosti. V letech 2023 a 2024 za vlády Petra Fialy byla zahájena výstavba dalších více než 236 kilometrů silnic. Na ty už si snad hnutí ANO nároky dělat nebude nebude. Dostavba dálnice D1 má otevírat počátkem roku 2026, na D11 přibývají nové kilometry jako houby po dešti, klíčové části Pražského okruhu D0 511 mezi Běchovicemi a D11 už se taky staví.

Třešnička na závěr, už tento týden se otevírá rovných sto kilometrů nových dálnic.  Díky 32 kilometrům nové D4 by měla jízda z jižního kraje Prahy do Písku zabrat méně než hodinu, dva dny poté dojde na zprovoznění hned dvou dalších dálničních úseků – na moravské D55 mezi Babicemi a Bzencem a také na úseku D48 u Bělotína v Olomouckém kraji. A hned za další dva dny, v sobotu 21. prosince, proběhne slavnostní otevření 28 kilometru dlouhé části jihočeské D3.

Současná opozice a obzvlášť hnutí ANO by si tak měli dát novoroční předsevzetí: buďte více jako Martin Kupka. Nemluvte a makejte, vždyť Váš šéf o tom tak často a rád mluví.