Martin Staněk: Návrh rozpočtu neškrtí ekonomiku a snižuje zadlužení

Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) zveřejnilo návrh rozpočtu pro rok 2025. Rozpočet odráží klíčové priority současné vlády a zároveň dodržuje plánovaný schodek v souladu s dlouhodobým úsilím vlády konsolidovat veřejné finance. Do konce září musí návrh projednat na svém zasedání vláda.

Návrh je sestaven v duchu hlavních vládních priorit, mezi něž patří především pokračování konsolidace veřejných rozpočtů, posílení investičního úsilí, podpora vzdělanostní ekonomiky, posílení výdajů na výzkum, vývoj a inovace a dotací na vysoké školy, plnění závazku financování obranných výdajů ve výši 2 % HDP a v neposlední řadě udržení sociálního smíru.

Plánovaný rozpočet navíc pracuje s rekordním navýšením investic. Návrh tak lze označit jako jednoznačně prorůstový. Neškrtí ekonomiku tupými škrty, ale naopak podporuje strategické investice.

Rekordní budou v příštím roce investice z národních zdrojů 154,6 mld. Kč, kdy dochází k nárůstu o 36 respektive necelých 251 miliard korun po započtení fondů EU. Nejvíce investic má zamířit do dopravní infrastruktury, kde je podle informací Ministerstva dopravy rekordní rozestavěnost – aktuálně se staví 281 kilometrů dálnic a silnic I. třídy včetně klíčové části pražského okruhu. Důležité jsou také investice do železničních staveb, například napojení Letiště Václava Havla na centrum metropole. Další část investic posílí například resorty zemědělství a obrany. Ve srovnání s minulými vládami, jež vládly v dobách vysoké hospodářské konjuktury tvoří v návrhu státního rozpočtu investice mnohem vyšší podíl.

Ačkoliv v médiích a od představitelů opozice zaznívá, že vláda nedostatečně podporuje školství,vědu a výzkum, výdaje na kapitoly týkající se vzdělávání citelně vzrostou, a to 15,6 miliard,  a vláda v rozpočtu počítá i se splněním zákonného závazku o 130 procentech průměrné mzdy pro učitele. Další 3 miliardy pak míří do vědy a výzkumu (bez zdrojů EU). Návrh obsahuje i meziroční nárůst objemu peněz na platy učitelů o 7 % , u ostatních státních zaměstnanců o 5 %, a to–od ledna 2025.   Podle plánu by měl být sice rozpočet sestaven jako schodkový, avšak meziročně deficit poklesne o 22 miliard na 230 miliard korun. Vejde se tak do zákonem stanoveného maxima zadlužení. Důležité je ale rovněž sledovat, jak velké je zadlužení vůči hrubému domácímu produktu. Zatímco ještě v roce 2021 šplhal tento údaj k šesti procentům, dnes se postupnými kroky dostává k hranici 2,3 %. Pohodlně už tak dnes Česká republika plní Maastrichtská kritéria ukládající dodržet podíl deficitu státního rozpočtu na HDP menší než 3 %.

Konečně navíc Česká republika bude plnit svůj spojenecký závazek vyplývající z našeho členství v NATO, a totiž, že výdaje na obranu státu budou tvořit 2 procenta HDP.

Nad návrhem se nyní měsíc povede diskuze mezi jednotlivými vládními stranami. Rozpočet tak jistě před svým konečným schválením dozná drobných úprav. Veškeré zásadní položky, jež si vláda stanovila za svoji prioritu, v něm však jsou už dnes obsaženy.