Jan Hroudný: Co se děje v Texasu?

Probíhající americké primárky by neměly odlákat naši pozornost od dění v druhém největším americkém státě. Texas se totiž dostal do ostré přestřelky s federální vládou a rozhodl se, že migrační krizi na své jižní hranici bude řešit po svém.

Texas má přitom mezi americkými státy výjimečné postavení. V prvé řadě je to stát, který je druhý největší (po Aljašce, která ale stojí poněkud stranou) a po Kalifornii i druhý nejlidnatější. Zároveň má na řece Rio Grande zdaleka nejdelší hranici s Mexikem a proto je také při migraci z jihu „první na ráně“.

Příčinou současného dění jsou rekordně vysoká čísla přistěhovalců, kteří se pokusili v roce 2023 přes jižní hranici přejít: 2,5 milionu lidí, jen v prosinci jich bylo 320 tisíc. Je tak evidentní, že situace je neudržitelná a musí se urychleně najít řešení. To je ale v nedohlednu. Migrační krize je velké politikum a dohoda v době blížících se prezidentských voleb není snadná.

Ochranu hranic, jako tradiční doménu federální vlády, tak převzal Texas, resp. administrativa republikánského guvernéra Grega Abbotta. Abbott, který poté, co na něj spadl strom, strávil většinu svého života na vozíčku, patří mezi silně konzervativní politiky, s federální vládou se dostával do sporů už během prezidentství Obamy.

Abbott byl také jedním z guvernérů, kteří na protest proti Bidenově administrativě začali autobusy s migranty posílat na sever, mj. k washingtonské rezidenci viceprezidentky Kamaly Harrisové, které tím chtěl připomenout, aby dělala svou práci a zajistila jižní hranici.

Reakce Texasu přišla vzápětí. Guvernér Abbott vydal prohlášení, ve které obvinil Bidenovu administrativu z neplnění jejích povinností vymáhat migrační zákony a zdůraznil ústavní právo Texasu na sebeobranu. Za Abbotta se postavilo 25 republikánských guvernérů a někteří z nich už na hranici poslali vlastní oddíly Národní gardy. Objevují se paralely s rokem 1861 a začátkem občanské války. Jsou jistě dost nadsazené, ale faktem je, že takto výrazný odpor části států vůči federální moci jsme už dlouho neviděli.

Jak se situace bude dále vyvíjet? Biden by teoreticky mohl podřídit texaskou Národní gardu pod své velení (podobně postupoval naposledy Eisenhower v padesátých letech). Má to však vůbec politickou sílu? Jasně se proti němu postavila řada států a celý konflikt by spíše jen vyostřil. Osobně se tak domnívám, že Texas bude ve svém postupu dále pokračovat – a kdo ví, jestli k tomu nebude mít po podzimních prezidentských volbách podporu federální vlády.