Babylon Brusel: (Ne)povinná solidarita, změna Národního plánu obnovy, Ukrajina v EU

Jaký byl projev prezidenta Petra Pavla na půdě EU? Opravdu nejsou v dohodě o migraci žádné povinné kvóty? Ubližují nám čínské dotace na elektromobily? Proč český Národní plán obnovy připomínal vánoční stromeček? Kdy vstoupí Ukrajina do Unie? Odpovědi na tyto otázky přináší devátá epizoda podcastu Babylon Brusel.

 

Michal: Po návštěvě předsedkyně Evropské komise se objevila zpráva, že Národní plán obnovy se změní, přinese nové reformy a investice. Mimo jiné se navýší budget, který tam je, a to o 49 miliard. To je dobrá zpráva, ne? A do čeho ty investice půjdou?

Ondřej: No tak samozřejmě, že to je dobrá zpráva. Pouze připomenu, jsou to peníze z takzvaného Next Generation EU, což jsou peníze, které si Evropská unie půjčila na post-covidovou obnovu. Přes Národní plány obnovy jednotlivých členských států je vlastně distribuuje do členských zemí, které potom mají realizovat nějaké projekty, které povedou k tomu, že se z důsledků post-covidové pandemie vylížeme dřív, než bez těch peněz.

Samozřejmě se mezi tím stala hromada různých věcí. V Česku se změnila vláda, začala válka na Ukrajině, řešili jsme energetickou krizi a tak dále.

Národní plán obnovy tak zůstal někde v koutě s tím, že se najednou ukázalo, že jeho součástí jsou věci, které jsou buď nerealizovatelné zcela, nebo jen velmi obtížně nebo že jsme v nich s velkým zpožděním. Přičemž pokud se nepletu, tak projekty by měly být realizovány do roku 2026 včetně. A teď mě neber za slovo. Zkrátka a dobře, ty peníze měly být používány po kratší dobu, než je standardní finanční období. Zkrátka přišel rychle covid, tak rychle máme nějaké peníze a rychle je musíme použít na něco kvalitního, co nám pomůže se z covidu dostat. No a tohle všechno se ukázalo jako velká chiméra.

Myslím si, že velký problémem na samotném začátku bylo, že Česko Národní plán obnovy připravilo jako takový vánoční stromeček, pod který naskládalo všechny možné dárky, které si děti přály. A ve výsledku to nedávalo moc smysl.

Já si pamatuju, že když jsem to četl a viděl jsem tam, že v roce 2023 nebo 2024 má vzniknout systém chytré karantény a má to být financováno z Národního plánu obnovy, tak jsem přestal číst, protože jsem si říkal, aha, tak to nemá cenu. To budou prostě peníze vyhozené luftem a nic z toho.

To, že se nyní podařilo některé z těch projektů proměnit v něco jiného, co půjde třeba do energetické nebo dopravní infrastruktury, je něco, co si myslím, že je velký úspěch vlády Petra Fialy a zároveň jeho komunikace s Evropskou komisí. Protože ono obecně platí, že pokud už se Evropské komisi něco odevzdá a EK to schválí, tak to potom nerada mění. Oni počítají s tím, že my jsme si to tady vydiskutovali a odevzdáváme ke schválení něco, za čím si stojíme. Ale my jsme to nějak splácali dohromady, poslali jsme to tam a říkali jsme si, děj se vůle boží. No a ono se dělo to, že se nic nedělo. A to, že se teď bude něco dít je velký úspěch stávající vlády…