Babylon Brusel: Zákon o obnově přírody a letní téma

Netradičně jen dvě témata. Řešíme přírodu a letní fungování EP, ale i naše. Jinými slovy mluvíme o Nature Restoration Law neboli o Zákonu o obnově přírody. V druhé části se pak naladíme do prázdninového režimu a řekneme si, jak Evropský parlament funguje přes léto a možná i co budeme dělat v létě my.

Michal: Prvním tématem je zákon o obnově přírody. Co to vlastně je ? Já předpokládám, že je to součást zelené politiky Evropské unie. Proč by měl zákon o obnově přírody zajímat běžného občana?

Ondřej: Myslím si, že je to docela zajímavý kousek, který nám teď přistál na stole. Nebo on už je vlastně na stole delší dobu, protože je součástí Green Dealu, ale současně je to záležitost, která na první pohled a možná i na ten druhý dává relativně velký smysl. Protože pokud se člověk na Green Deal podívá jako na něco, co se snaží omezovat emise CO2, tak tohle je trochu z jiného těsta.Tenhle návrh se spíš snaží jít pozitivní cestou obnovy přírody podporou ekosystémů, které jsou nějakým způsobem poškozené, s vyhlídkou, že když bude zdravá příroda, tak se bude oxid uhličitý snáze pohlcovat a nebudeme muset pracovat s tím, že musíme jeho emise omezovat.

Je tam velké množství různých parametrů. Je to možná trochu náročné, nebo by to bylo pro členské státy náročné v tom smyslu, že by se v některých oblastech omezovala ekonomická činnost a možná i územní plánování. Tohle všechno je pravda a je potřeba to otevřeně říkat. Na straně druhé, když se na to podíváme právě tou optikou snižováním emisí CO2, které tady se schvalovalo v průběhu předchozích let, a to můžeme mluvit o emisních povolenkách, můžeme mluvit o konci spalovacích motorů a podobně, tak v porovnání s tím lze říct, že je to ochrana přírody za relativně málo peněz a za relativně malého uskromnění se. Pokud by Nature restoration bylo schváleno, nebudeme tak brutálně zasahovat do našich ekonomik, nebo minimálně do těch ekonomik,  které jsou energeticky a tím pádem i uhlíkově náročné. Takže bych řekl, že kdyby nature restoration bylo, tak bychom za málo peněz měli relativně dost muziky.

Michal: Já jsem četl, že zákon prostřednictvím závazných cílů v zemích Evropské unie zajistí obnovu poničených ekosystémů, jako jsou rašeliniště, řeky, mokřady či lesy. To je asi jen jeden z daných cílů, ne? Můžeš jmenovat případně, jaké další cíle zákon má? A jakou formu? Mělo by to být  nařízení nebo směrnice?

Ondřej: Já si myslím, že to nařízení jde v právní formě poměrně daleko, protože každý stát musí mít na implementaci opatření, o kterých jsi mluvil, relativně dost prostoru. A jakmile se to nalajnuje přímo v Bruselu a teď nemluvím o žádném bájenem Bruselu, ale o Bruselu jako místě,  kde se to reálně teď rozhoduje, tak členské státy už s tím potom můžou dělat relativně málo. Já bych se přimlouval za to, aby to byla spíš směrnice, což ale neznamená, že ty samotné cíle jsou z definice špatné. Já to ale zasazuju právě do kontextu dekarbonizace, se kterou tady nikdo neměl žádné velké problémy a myslím tím ty větší hráče a dívám se na to optikou potenciálních nákladů.

A k těm cílům, o kterých jsi mluvil, nevím, co jiného bych dodal. Myslím si, že to je to gro. A zároveň se tam samozřejmě počítá s tím, že by se určitým způsobem nasměrovaly finanční prostředky na realizaci těchto cílů, zvlášť domíst nebo zemí, které s obnovou přírody potřebují pomoci. Neříkám, že by to stačilo a že by se z národních rozpočtů na to nemuselo vyčlenit už vůbec nic, to rozhodně ne, ale když se říká A, že se bude něco regulovat, tak se říká i B, že by na to měly být i určité peníze.