19. dubna 2023, Institut 17

Babylon Brusel: Udržitelné financování, vnímání EU a vztah s Čínou

rubrika: Komentáře

V tomto díle se zaměříme na udržitelné financování a přidruženou taxonomii EU. Dále budeme diskutovat o tom, jak vnímání EU jako zlé a cizí instituce může škodit našim národním zájmům. V neposlední řadě se budeme zabývat Macronovou cestou do Číny a vztahem Evropské unie k této zemi.

Michal: V dnešním podcastu budeme řešit Macronův výlet do Číny a obecně vztah EU k Číně. Potom také náš vztah k Evropské unii. A v neposlední řadě taxonomii, o které v České republice skoro nikdo neví, ale určitě o ní teď bude hodně slyšet. Proto bych začal právě tím. Co to taxonomie vlastně je? Jaký je její účel a co v souvislosti s tím znamená kouzelné sousloví „udržitelné financování”?Ondřej: To je hrozně moc otázek najednou, zkusím to zjednodušit. Když si vzpomeneš na přírodopis ze základní školy, tak ti určitě vytane na mysli jméno Carl Linné, který vytvořil taxonomii v biologii, to znamená klasifikoval nějakým způsobem živé organismy. Taxonomie v evropském nebo v unijním kontextu znamená určitou klasifikaci environmentálně udržitelných ekonomických aktivit. Je to záležitost, která je na stole už několik let. A je to velké politikum, protože ačkoli se říká, že je to dobrovolný systém, že nikdo nikoho do ničeho nenutí, tak faktem je, že se taxonomie začíná prosazovat nejen v soukromém byznysu, pro který by to mělo být tím vodítkem, ale zároveň i v poskytování dotací ze strany EU. Jinak řečeno, taxonomie je takový filtr nebo sklíčko, přes které se vždycky musíš podívat, pokud chceš financovat nějakou aktivitu. Pokud z toho pohledu vypadne, že příslušná aktivita není environmentálně dlouhodobě udržitelná, tak má mít vlastně automaticky horší rating. Nejvíc se o tom mluvilo v souvislosti s jadernou energetikou. Je jaderná energetika zelená nebo není. A v momentě, kdy by se řeklo, že jaderná energetika není zelená, byť po nějakou omezenou dobu, tak to automaticky znamená horší přístup k financování jaderných projektů a tím pádem vlastně ohrožení energetické bezpečnosti minimálně v určité části Evropy, kde jsou možnosti dekarbonizace v souvislosti s green dealem prostě omezené. Takže to je jeden z těch důvodů, proč je taxonomie tolik aktuální a zásadní.

Michal: A proč se o taxonomii mluví zrovna teď?

Ondřej: Důvod, proč se o ní mluví právě teď v poslední době, je ten, že se postupně definují pravidla pro její další cíle. Dohromady je jich šest. Například: zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu, ochrana biodiverzity a tak dále. A právě v souvislosti s biodiverzitou se začalo hovořit o tom, jaký dopad by taxonomie mohla mít na zemědělství a jestli by to nevedlo k tomu, že se omezí živočišná výroba a naopak upřednostní rostlinná výroba, což by samozřejmě zase mohlo mít další negativní dopady. Případně to mohlo vést i ke zdražení potravin. Naštěstí se do návrhu takzvaného delegovaného aktu tato restriktivní opatření nepropsala, takže s největší pravděpodobností to tam nebude. A co se týče zemědělství, tak taxonomie bude zřejmě příznivější, než se původně čekalo.

Michal: Rozumím tomu tedy správně, že se to týká ekonomických činností, které se základě taxonomie zařadí do kategorií a poté se podle těchto kategorií určuje, které projekty nebo ekonomické aktivity mají nárok na dotace. Týká se toto i financování z jiných sektorů, třeba z bankovních?Ondřej: Pro bankovní sektor je to spíše dobrovolné vodítko a pro dotace je to pak vodítko povinné, neboť vlastně odkazy na taxonomii se objevují v celém legislativním rámci pro poskytování dotací už v tomto finančním období pro roky 2021 až 2027. Co se týče soukromého byznysu, finančních institucí, čili zjednodušeně řečeno, bank, tak to povinné není, ale tendence k tomu, aby to povinné bylo, tady existují. Možná to ale ani není úplně potřeba, neboť banky s ohledem na to, že chtějí navenek vypadat zeleně, tak to z části dělat musí a navíc jim to také hraje do karet v jejich byznysu. Jsou sami ve vleku taxonomie a používají jí a v zásadě už je jedno, jestli je to povinný systém nebo ne. Zkrátka je na stole, používá se, ale může mít právě i negativní důsledky, o kterých jsem mluvil.

Více si už teď můžete poslechnout v audioverzi podcastu!

 

Podcast vzniká za podpory Pravého břehu – Institutu Petra Fialy a Institutu pro pravicovou politiku.

štítky: #podcast



Naše nejnovější výstupy

6. listopadu 2026, IPPO

Úspěch žen nemá být výjimkou. Konference Budoucnost je ONA otevřela důležitá společenská témata

Jaké překážky dnes stojí v cestě ženám, které chtějí uspět v politice, podnikání nebo veřejném životě? Proč ženy stále čelí stereotypům, osobním útokům a zpochybňování svých schopností? A co musí společnost změnit, aby jejich ambice a úspěch byly samozřejmostí? Právě těmto otázkám se věnovala konference Budoucnost je ONA, která se uskutečnila 24. října v pražském Hotelu Golf. Celodenní setkání propojilo osobnosti z byznysu, médií, politiky i dalších profesních oblastí. Eva Decroix zároveň představila novou platformu s názvem #neuráŽENY, která chce dlouhodobě řešit témata jako je propojení žen a mužů, firem a organizací.

4. listopadu 2026, IPPO

Konference Budoucnost je ONA: Návrat z rodičovské nesmí znamenat nižší mzdu

Jak skloubit péči o děti s prací, aby rozhodnutí rodičů bylo skutečně svobodné? Na tuto otázku hledal odpovědi panel „Žena, děti a práce“, který Institut 17 připravil v rámci konference Budoucnost je ONA. Z debaty vzešel konkrétní úkol: Institut 17 zanalyzuje a připraví návrh, jak narovnat podmínky pro ženy, které se vracejí do zaměstnání po rodičovské dovolené.

19. října 2026, IPPO

Školení pro komunální zastupitele: první kroky v novém volebním období

Institut 17 uspořádal ve čtvrtek 15. října školení pro komunální zastupitele po volbách. Zastupitelé se ho účastnili na Hlavní kanceláři ODS v Praze i online.

8. října 2026, IPPO

Akademie 17: Tři víkendy, které vás profesně posunou

Institut 17 otevírá registrace na Akademii 17, nový vzdělávací program pro všechny, kdo chtějí lépe rozumět veřejnému prostoru. Od listopadu do ledna nabídne přednášky, debaty, workshopy a praktické simulace se zkušenými politiky a odborníky.

2. října 2026, IPPO

Mirek Topolánek: Cesta zpět je jedinou cestou vpřed

Bývalý premiér Mirek Topolánek, jeden ze spoluzakladatelů evropského konzervativního hnutí, vystoupil 1. října 2026 v Praze na zasedání skupiny Evropských konzervativců a reformistů. Ve svém projevu bilancuje více než dvacet let evropského konzervativního hnutí a připomněl svá varování z roku 2007 před přebujelou byrokracií, regulacemi a ztrátou konkurenceschopnosti. Tehdejší obavy se podle něj naplnily a situace je dnes ještě horší. Za ohrožené označil občanskou, individuální, ekonomickou, energetickou i informační svobodu, bezpečnost a samotnou podstatu tržní ekonomiky. Konzervativce vyzval, aby se nebáli říkat pravdu