19. dubna 2023, Institut 17

Jan Hroudný: Další čtyři roky? Demokraté z Bidena nejsou nadšení

rubrika: Analýzy

Joe Biden se podle vlastního vyjádření plánuje v příštím roce zúčastnit prezidentských voleb a obhájit svůj mandát. Oficiální oznámení kandidatury však ještě neučinil. Jaké jsou jeho šance a kdo jsou jeho hlavní protikandidáti?

Úvodem je nutné zmínit, že Biden nemá nominaci Demokratické strany pro prezidentské volby jistou. Je mu 80 let a nezdá se, že by byl v nejlepší zdravotní kondici. Příliš dobře na tom není ani jeho popularita. Jeho opětovnou kandidaturu si tak přeje jen 37 % demokratů.

Úřadující prezident musí spolu s dalšími kandidáty projít procesem „primárek“, tedy primárních voleb, kdy strana nominuje kandidáta do voleb všeobecných. Většinou se jedná spíše o formalitu a strana svého prezidenta podpoří. V republikánských primárkách v roce 2020 tak Donald Trump získal hlasy více než dvou a půl tisíce delegátů, zatímco v pořadí druhý Bill Weld pouze jediný hlas.

Historicky známé jsou i případy, kdy prezident nominaci své strany nezískal, všechny se však odehrály ještě v 19. století. Až na jednu výjimku šlo o politiky, kteří do funkce nebyli zvoleni, ale nastoupili jako náhradníci po smrti úřadujícího prezidenta. Tou jedinou výjimkou byl rok 1856, kdy se Demokraté rozhodli nepodpořit svého výjimečně nepopulárního prezidenta (a těžkého pijana) Franklina Pierce a místo něj postavili Jamese Buchanana. Buchanan volby vyhrál a „za odměnu” zemi dovedl na pokraj občanské války, takže bývá zaslouženě hodnocen jako jeden z nejhorších prezidentů vůbec. Možnou paralelu se současnou situací představují volby v roce 1968, kdy L. B. Johnson oznámil, že nebude usilovat o prezidentskou nominaci své strany, k čemuž jej donutila reálná hrozba volební porážky.

Kdo jsou Bidenovy rivalové?

V případě, že je stávající prezident nepopulární a sama nominující strana si jej nepřeje, logicky se nabízí, že do primárek výrazněji promluví úřadující viceprezident, v tomto případě tedy viceprezidentka Kamala Harris. Jejím problémem však je, že je ještě méně populární než Biden. Vzhledem k tomu, že byla Bidenem pověřena řešením migrační krize na jižní hranici Spojených států – což je z povahy věci úkol prakticky neřešitelný – není se ostatně ani čemu divit. 

Mezi politiky, kteří už svoji kandidaturu potvrdili, je například Robert F. Kennedy mladší, další z členů prominentního rodinného klanu, který se snaží prosadit v nejvyšších patrech americké politiky. Média jej zpravidla charakterizují jako náruživého bojovníka za životní prostředí, ale také jako radikálního antivaxera (ještě z doby předcovidové). V jednom ze svých proslovů v roce 2022 byl dokonce schopen propojit povinné očkování s holocaustem, když ve snaze ilustrovat údajnou brutálnost restriktivních opatření konstatoval, že „i v hitlerovském Německu jste mohli přejít Alpy do Švýcarska nebo se schovat na půdě jako Anna Franková.” 

Nepatrnou šanci získat nominaci má spisovatelka Marianne Williamsonová, autorka spirituálně laděné literatury a self-help guru, která je známá rovněž jako aktivistka hnutí New Age. Její představy o světě, kterému má vládnout především láska, však více než ucelený politický světonázor připomínají pseudonáboženské zapálení. Tito dva kandidáti jsou prozatím jediní, kteří svou kandidaturu oficiálně oznámili. Vážnější vyzyvatelé prozatím vyčkávají. 

Mezi politiky, kteří už svoji kandidaturu potvrdili, je například Robert F. Kennedy mladší, další z členů prominentního rodinného klanu, který se snaží prosadit v nejvyšších patrech americké politiky. Média jej zpravidla charakterizují jako náruživého bojovníka za životní prostředí, ale také jako radikálního antivaxera (ještě z doby předcovidové). V jednom ze svých proslovů v roce 2022 byl dokonce schopen propojit povinné očkování s holocaustem, když ve snaze ilustrovat údajnou brutálnost restriktivních opatření konstatoval, že „i v hitlerovském Německu jste mohli přejít Alpy do Švýcarska nebo se schovat na půdě jako Anna Franková.” 

Nepatrnou šanci získat nominaci má spisovatelka Marianne Williamsonová, autorka spirituálně laděné literatury a self-help guru, která je známá rovněž jako aktivistka hnutí New Age. Její představy o světě, kterému má vládnout především láska, však více než ucelený politický světonázor připomínají pseudonáboženské zapálení. Tito dva kandidáti jsou prozatím jediní, kteří svou kandidaturu oficiálně oznámili. Vážnější vyzyvatelé prozatím vyčkávají. 

Na Bidenově podpoře zatím trvá například guvernér Kalifornie Gavin Newsom. Ten v loňském roce bez problémů obhájil svou funkci a následně zahájil turné po Spojených státech. Pod heslem „Kampaň pro demokracii“ navštěvuje tradičně republikánské státy, kde se setkává s místními levicovými aktivisty. Sklízí však zaslouženou kritiku, že by místo toho měl věnovat více pozornosti problémům svého vlastního státu, který trápí například obrovská kriminalita, vysoká drogová závislost nebo největší počet bezdomovců v USA. 

V médiích se pravidelně objevuje také jméno Pete Buttigieg, který se o získání nominace neúspěšně snažil již v roce 2020. V Bidenově kabinetu momentálně vykonává funkci ministra dopravy a má za sebou nepříliš povedené angažmá během nedávného vykolejení vlaku v Ohiu, které napáchalo výrazné ekologické škody. Republikáni jej kritizují mj. i kvůli tomu, že je ve chvílích krizí prakticky neviditelný.

Případnou kandidaturu zatím odmítají například oblíbený demokratický guvernér Colorada Jared Polis nebo senátorka z Minnesoty Amy Klochubar. Otázkou také zůstává, zda se o novou kandidaturu nepokusí Bernie Sanders. Ten je však ještě starší než Biden (je mu 81 let) a spekuluje se, zda má na další pokus vůbec dost sil. 

Takže i když je to na první pohled zvláštní, Biden má ze všech dosud známých demokratických kandidátů nejlepší šance. Velkou roli však bude hrát jeho aktuální zdravotní stav. Mladý vitální republikánský protikandidát typu Rona DeSantise by totiž ve všeobecných volbách mohl pro Bidena znamenat velký problém. 

štítky: #USA



Naše nejnovější výstupy

6. listopadu 2026, IPPO

Úspěch žen nemá být výjimkou. Konference Budoucnost je ONA otevřela důležitá společenská témata

Jaké překážky dnes stojí v cestě ženám, které chtějí uspět v politice, podnikání nebo veřejném životě? Proč ženy stále čelí stereotypům, osobním útokům a zpochybňování svých schopností? A co musí společnost změnit, aby jejich ambice a úspěch byly samozřejmostí? Právě těmto otázkám se věnovala konference Budoucnost je ONA, která se uskutečnila 24. října v pražském Hotelu Golf. Celodenní setkání propojilo osobnosti z byznysu, médií, politiky i dalších profesních oblastí. Eva Decroix zároveň představila novou platformu s názvem #neuráŽENY, která chce dlouhodobě řešit témata jako je propojení žen a mužů, firem a organizací.

4. listopadu 2026, IPPO

Konference Budoucnost je ONA: Návrat z rodičovské nesmí znamenat nižší mzdu

Jak skloubit péči o děti s prací, aby rozhodnutí rodičů bylo skutečně svobodné? Na tuto otázku hledal odpovědi panel „Žena, děti a práce“, který Institut 17 připravil v rámci konference Budoucnost je ONA. Z debaty vzešel konkrétní úkol: Institut 17 zanalyzuje a připraví návrh, jak narovnat podmínky pro ženy, které se vracejí do zaměstnání po rodičovské dovolené.

19. října 2026, IPPO

Školení pro komunální zastupitele: první kroky v novém volebním období

Institut 17 uspořádal ve čtvrtek 15. října školení pro komunální zastupitele po volbách. Zastupitelé se ho účastnili na Hlavní kanceláři ODS v Praze i online.

8. října 2026, IPPO

Akademie 17: Tři víkendy, které vás profesně posunou

Institut 17 otevírá registrace na Akademii 17, nový vzdělávací program pro všechny, kdo chtějí lépe rozumět veřejnému prostoru. Od listopadu do ledna nabídne přednášky, debaty, workshopy a praktické simulace se zkušenými politiky a odborníky.

2. října 2026, IPPO

Mirek Topolánek: Cesta zpět je jedinou cestou vpřed

Bývalý premiér Mirek Topolánek, jeden ze spoluzakladatelů evropského konzervativního hnutí, vystoupil 1. října 2026 v Praze na zasedání skupiny Evropských konzervativců a reformistů. Ve svém projevu bilancuje více než dvacet let evropského konzervativního hnutí a připomněl svá varování z roku 2007 před přebujelou byrokracií, regulacemi a ztrátou konkurenceschopnosti. Tehdejší obavy se podle něj naplnily a situace je dnes ještě horší. Za ohrožené označil občanskou, individuální, ekonomickou, energetickou i informační svobodu, bezpečnost a samotnou podstatu tržní ekonomiky. Konzervativce vyzval, aby se nebáli říkat pravdu